úterý 19. dubna 2016

Jak se cítit hezčí v 10 bodech

Mnoho dívek v mém okolí má problém se svou postavou. Vůbec třeba nejsou při těle, ale také to nejsou žádné modelky. Anebo prostě mají kila navíc - ale přesto v nich vidím krásné ženy. Jenže v dnešní době je na nás takový tlak. V časopisech nás přesvědčují, že naše boubelatá těla jsou krásná a k tomu dají fotku modelky, které lezou špíčky, ale stále vidíme, že má o 10 kilo méně než my. Napíšou, že Beyonce má také silná stehna. Jenže pardon, Beyonce je vážně jiná třída než většina z nás. A tohle podle mě škodí nejvíc. Jaký je tedy můj postoj? Co bych poradila, aby se každá žena cítila alespoň o trochu lépe?
Článek je opravdu dlouhý. Přišlo mi ale důležité ho sem dát jako celek.

Jasný vliv Photoshopu, látko je u kolene hrozně úzké, ani tloušťce ruky se mi nechce věřit. Stehno určitě není široké.
1. Rada ,,nad zlato"
Opravdu nemám ráda takovou tu klasickou radu, kterou četla již každá z nás - ,,Podívej se na sebe každé ráno do zrcadla, usměj se a řekni, jsem krásná." Opravdu nevím, na koho to bude fungovat. Možná si to každé ráno povíte, ale možná ještě více si připomenete, jak jste na tom bídně. Začít se musí vevnitř. Uvědomit si svou hodnotu. Uvědomit si, že mě lidi berou jako pěknou třeba skrz mé vyzařování. Na to nějaký úsměv do zrcadla podle mě nestačí.
Rady v komentářích blogů - když je holka tlustá, ať se sebou něco dělá! Jenže každý nechce zhubnout... Cílem nebývá postava modelky, ale dobrý pocit ze sebe samé. Každý nemá čas a třeba ani náladu nějak posilovat. A člověk by měl cvičit, protože sám chce. Ne za cílem zhubnout, protože pak zase nabere a sebevědomí je na nule. Navíc, pokud je někomu třeba 50, už nemá postavu jako v mládí a ani se to od něj neočekává. I taková žena může být šťastná, přestože od puberty nabrala 20 kilo.
Nepočítám samozřejmě obézní lidi, kteří by měli hubnout ze zdravotních důvodů. Ale opět by měl být pohonem k hubnutí vnitřní nasazení a hubnutí kvůli sobě a ne kvůli tlaku společnosti.
Protože hubnutí jde snadno, když se člověk přijme a má se rád.

2. BMI, procenta tuku apod jsou lež
Rozhodně nikomu nedoporučuji se pravidelně vážit a sledovat své BMI, či procenta tuku. Pokud přiberete např. svalovou hmotu, procenta tuku se sníží. Jde pouze o poměr, neznamená to, že máte tuku méně! A naopak. Máte-li v těle málo vody, tak je pak tuku v procentech vícero, i když ho máte pořád stejně.
A jak je to s BMI? Tváří se na nás jako objektivní hodnocení naší váhy, protože poměřuje výšku a hmotnost. Zajímavé je, že mi statistik (dnes již v důchodu), řekl, že ví, jak se BMI vyvíjelo a že se tam prý udělala chyba! A že by pro mě nemělo být tím pádem relevantní. Nevím už, v čem chybu udělali - na to se ho musím zeptat... Ale ať už tam chyba je, nebo ne, řeknu vám dost zarážející fakt. Podle BMI bych měla mít těsně nadváhu. Přitom nosím tílka S, trička M, kalhoty 38 nebo 40. Pár lidí už mi řeklo, jak mám fajn postavu. Dokonce i doktor z gastroenterologie mi řekl, že mám váhu v pohodě a nemám hubnout. Takže jak to je??? Už od puberty vážím o moc kil víc než všichni ostatní a přitom mě lidi tipují o 10 kilo méně. Kde se stala chyba? Pravda je, že mám na nohou hodně svalů a a ani prsa nemám áčka... Může to být i v tom. A není to vlastně jedno, co ukazuje váha, nebo BMI? Nejde spíš o to, jak člověk vypadá?
Proto než stoupat na váhu doporučuji měřit si míry. Pomůže vám to někdy i při nákupu oblečení. Přibrala jsem 4 kila a míry (pas, boky, prsa) mám pořád stejné. To mi vlastně vyhovuje - čím jiným než pasem a boky bych měla určovat, jestli jsem pořád OK.
Pořád si ale myslím, že je lepší to tolik neřešit. Kilo sem kilo tam. Když někdo řekne,že zhubnul 3 kila... Byly časy, když jsem měla každý měsíc váhu v rozpětí 5 kil. Ono se to prostě mění tak nějak samo a 3 kila nejsou vidět. Možná cítíte těsnější kalhoty, ale nikdo jiný to nevidí. Jako vážně. A také se vám stalo, že jste přibrali a někdo vám řekl - woow, ty jsi zhubla, viď?
Ještě něco k váze - říká se, že před menstruací žena nabere vodu a váží víc. Já to mám zas jinak - po menstruaci vážím víc (nebo alespoň v době, kdy jsem se víc vážila, dneska fakt nevim:D ).


3. Volba oblečení je častým problémem
Hodně žen si myslí, že nemají postavu na pěkné oblečení. Je jasné, že by měl mít člověk soudnost. Že ale vážíte 90 kilo neznamená, že se nemáte pěkně oblékat! Širším postavám doporučuji pevnější látky, které drží měkčí tělo. Zvýraznění pasu košilí nebo dobře padnoucí džíny vám můžou zvýraznit křivky, které pořád máte. Volné vršky i spodky často kila naopak přidávají. Pokud si vezmete výrazný šperk či doplněk, dobře se nalíčíte, jistě budete vypadat mnohem přitažlivěji. Pořád vás budou brát jako silnější, ale šik - a to možná předčí i to, že máte kila navíc.
Toto léto jsem opět byla na Festivalu fantazie. Protože byla úmorná vedra, zvolily jsme takovou letní verzi kostýmu - místo vršku jsme měly podprsenky barevně ke kostýmu. Na ulici bych tak opravdu nechodila, ale na FF je takové extravagance, že to vážně nevadí. Tolik holek nám chválilo náš ,,obleček" a říkalo, že na to postavu máme, ale že ony ne. Přitom ty holky byly často ještě štíhlejší než my!!! A reakce ze strany kluků... Kdepak je ta moje nadváha? Chci říct, že opravdu hodně žen se podceňuje. Na odhalené břicho to třeba pořád není, ale pořád ne na volný hábit.

4. Nezvyk na vlastní tělo, zaostření na detail
Řekněte si upřímně, kolikrát jste se na sebe dívaly nahé? To člověk většinou asi nedělá, ale měl by. Potom si na sebe totiž zvyknete. Hledejte na sobě to, co se vám líbí - křivky, nebo třeba štíhlé nohy, dlouhý krk, velká prsa, odlesk kůže. Možná si na první pohled budete připadat špatně, ale je to proto, že každý kus svého těla vnímáte jednotlivě a ne jako celek. Ano, samostatně to stehno prostě bude tlusté. Ramena moc široká. Prsa moc malá nebo s divným tvarem. Ale celkově to není vidět a třeba to naopak dodává vaší postavě šmrnc. Když se na sebe budete často dívat bez oblečení, tak si zvyknete na to, že vaše tělo je jeden kus. Zvyknete si na ty ,,nepovedené" kousky a časem vám už nebudou připadat tak nepovedené. Možná v nich dokonce začnete nalézat zalíbení. Už si nebudete připadat tak divná. Nevím, jak u ostatních, ale u mě to tak funguje. Rozhodně si ale myslím, že strategie zvyknout si na sebe musí platit na každou.
Podle je mnohem lepší se pozorovat úplně bez oblečení, než s nějakým kouskem, který vás ještě zaškrcuje a dělá vám špeky. Nebo vás nějak divně půlí a vy si toho ani nevšimnete a už si připadáte ošklivá.
Pokud máte pocit, že váš zadek je fakt obrovskej, opět moc zaostřujete na něj. Porovnávejte ho vždy s šířkou ramen. Zjistíte, že vám tu velikost vyrovnávají. A dost možná budou ramena širší než boky. Podle malířské anatomie jsou boky stejně široké jako ramena. Takže pokud je máte užší, máte vlastně malý zadek.
Jestli se vám zdají i ta ramena moc široká, podívejte se na svůj pas a svůj hrudní koš. Nepřipadáte si najednou křehká? Jak je ten hrudní koš vlastně úzký a drobný... A pas malý. Široká ramena a široké boky opticky zmenšují pas a hrudník (tedy hrudní koš, ne prsa). V dávných dobách, kdy se pas zvýrazňoval, se také často dávaly vycpávky do ramen a široké sukně (např. 90. léta 19. století, 40. a 80. léta 20. století).
Zkuste se před zrcadlem hýbat, pozorovat se v pohybu. Před veřejností také nejste kamenná socha! Věřte, že v pohybu vypadáte lépe.



5. Celulitida a strie
Celulitidu má snad každá. Zaujalo mě, že jí má i má 48 kilová kamarádka. Já jí třeba moc nemám, ale to je podle mě kvůli tomu, že jsem vždy měla hodně svalnaté nohy (+ genetické dispozice). Neřešte jí, není to známka nějaké tloušťky nebo tak. Já nevím, jestli na to pomůžou krémy nebo masírování. Pokud se jí chcete alespoň částečně zbavit, zkuste posilovat na zadek. Jinak to ale není žádná tragédie. Proč nám média předkládají, že něco, co má každá, je špatné? Možná jen kvůli tomu, že se jí nemůžeme zbavit a proto si pořád kupujeme nějaké mastičky dokola a dokola a přispíváme tím mocným firmám. Zkuste být jedna z prvních žen, která celulitidu přestane řešit.
Někdo (nebo spíš skoro každý) má strie na nohou (nebo i jinde). Vzniknou prý tak, že se moc rychle vyroste. Já sama jsem si jich všimla před půl rokem a hrozně se mi to líbilo - byly to takové blesky, něco jako tetování. Kamarádka mě upozornila, že to jsou strie a nic pěkného to není. Vždycky jsem byla trochu extra, takže se mi ty strie fakt líbí. Jde prostě o úhel pohledu. A další věc - řeší to opravdu všichni tak moc? Opravdu to první, co na vás hledají, jsou strie nebo celulitida? Některé závistivé či nepřející holky možná ano. Vykašlete se na ně. Mám ráda holky, které jdou hrdě na pláž, i když mají stehna plná hrudek. No a co.
Chápu, že zrovna výrazné strie vás třeba odradí od šortek. Každý by měl znát svou míru. Pokud má pocit, že jsou jeho nedostatky opravdu výrazné a opravdu neestetické, nebudu nikomu nutit, aby se odhaloval. Jde mi spíše o zamyšlení, zda se to obecně trochu nepřehání a samy si neupíráte plavky nebo jiné pěkné oblečení, které z vás udělá kočku i s celulitidou nebo striemi.

6. Ostatní vás vidí líp než vy sebe
Jak jsem psala u oblečku z Festivalu Fantazie, ostatní vnímáme vždy štíhlejší, než sebe. Holky, které jsme s kamarádkou považovaly za ideál postavy, nám vyprávěly, jak super tělo máme my a že ony by si to odhalené břicho vážně dovolit nemohly. Vidíte, jak je k sobě každý moc kritický a ostatní vidí jako ty ,,hezčí"?
Podívejte se někdy na ostatní ženy, které vnímáte jako pěkné. Můžou to být kamarádky, ale třeba i náhodné osoby v MHD. Jsou krásné a dokonalé. Ale ne, nejsou. Podívejte se, že jim možná lezou špeky z kalhot. Že mají měkčí břicho. Že ten zadek sám o sobě je vlastně hodně velký - nebo zase divně malý. Že byste si s ní vlastně nevyměnili bradu. Ano, perfektně jí dorovnává ofinou nebo dobrým účesem, ale sama o sobě je ta brada hrozná. A přesto je pro vás krásnou ženou. Tak i vy jste pro plno lidí krásné. Ano, nejste tak štíhlé jako váš ideál. Ale kdo vymyslel míru na to, kolik nedokonalostí už je fuj.
Někdy je super se podívat i na ženy středního věku nebo ještě na starší. Mají vrásky a nejsou dokonalé, a přesto z nich jde nějaký půvab. Často je to díky perfektnímu líčení nebo stylovému oblečení. Musím vám říct, že se vůbec nebojím toho, až budu stará.


7. Fotky, na kterých vypadám jak prase
Fotky jsou zlo. To ví každá z nás. Na Facebooku mám samozřejmě samé pěkné fotky, ale kolik jsem si jich tam ,,nepustila".
Fotka hodně zkresluje. Často vám přidá kila a to jako fakt. Ostatním přidá taky, když se podíváte kriticky i na ostatní, uvidíte, že jsou ve skutečnosti taky hezčí. Ano, někdy jim to vyjde a vypadají tam perfektně - ale to přece někdy vyjde i vám. Zkuste si říct jsem ta a ta osoba a teď se koukám na ,,svoje fotky". A zjistíte, že to také není velká sláva. Pamatuji, jak jsem měla vždy pocit, že na školní fotce vypadám snad nejhůř ze všech. Pak jsem se kriticky podívala na každého a zjistila jsem, že vlastně vypadáme jak blbci všichni, až na pár šťastlivců, kteří měli prostě štěstí.
Na fotografii se člověk nehýbe. Pokud by vás někdo filmoval, asi by to vůbec nebylo tak hrozné.
Napadlo vás někdy, že jste na fotce vlastně převrácení? Vy jste zvyklé na pohled v zrcadle, ale to je přece obráceně. Ano, i tento fakt často vyvolá pocit, že to nějak nejsem já nebo že vypadám špatně.
Pokud vás někdo fotí, základní věc je se narovnat (ideálně chodit rovně pořád) a dát ramena pořádně dozadu. Pomůže to opravdu hodně, víc než perfektní úsměv. A pokud se to nepodaří, tak se neděste - křivě chodí dnes už skoro každý a nejste první člověk na světě, kdo má na fotografii oblá záda.
Zjistěte, jaká grimasa vypadá na fotce dobře, V zrcadle je jemný úsměv a natočení hlavy dost přitažlivé, ale na fotce může vylézt úplně jinak. Vemte si foťák nebo mobil a foťte si různé typy úsměvů a otočení hlavy. Všimněte si, kde vypadáte nejlépe a tak se před fotografem nastavujte.
Hodně špatně vypadají fotky zblízka, protože je foťák chytá jakoby vypoukle. On chytá vypoukle všechno, stačí si vyfotit vysoký dům úplně zespoda a uvidíte, jak se na fotce divně zaobluje. Když se fotí obličej zblízka, tahle vypouklost se ještě zvýrazní a vy pak máte obrovský nos.


8. Chodtě rovně
Nevěřili byste, kolik to dělá. Kolik nových pohledů ze strany mužů vás čeká! Zkuste podsadit zadek a udělat z břicha ,,misku", vytáhnout prsa nahoru a dát ramena pořádně dozadu a jít. Zjistíte, že je to pro lidské tělo tak přirozené, že vše vám jde velmi dobře a možná se i velmi cítíte. Už se nebudete chtít vrátit zpátky do kulatých zad. Stejně se za chvilku vrátíte, ale čím víc na to budete myslet a zkoušet to, tím víc automatické to pro vás bude. Pokud vám postoj příjemný není, něco vás bolí, stojíte špatně. Podsadili jste pánev? Vytáhly se v hrudníku nahoru? Musíte udělat všechny kroky, jinak to příjemné nebude.
I sedět jde rovně, např. v MHD. Také to je vlastně docela příjemné, pokud máte ramena a břicho ve správné pozici.

9. Ideál krásy v minulosti
Nechci vás tady zahlcovat povídáním, jak to dřív bylo super a dnes ne. Pravdou je, že i vyfocené modelky jsou často štíhlejší než vy. Hodně modelek třeba ve 40. letech má úplně placaté břicho a tenkou postavičku. Nemějte pocit, že nesplňujete ani tento ideál. Jde o to, že modelky musely být o něco štíhlejší, protože kamera i fotografie přidává kila. Je to jak s jídlem. V katalogu jsou jídla také hezčí, než ve skutečnosti, přesto na ně máme chuť, když je vidíme doma na talíři. Jde o to, že celkově byl ten ideál někde jinde než dnes. Tehdy se o dnešní ,,plnoštíhlé" ženě neřeklo, že je plnoštíhlá. Ano, existovalo spoustu přípravků na hubnutí, ale také na přibrání, tzv. celkové zesílení! Pokud stále váháte, doporučuji můj článek s reklamou ,,no skinny" :-). A další věc - vy se díváte na fotky štíhlých modelek ze starých dob a možná netušíte, že jste úplně stejně štíhlé jako ony. Člověk se vždy vidí tlustší.

10. Paradoxy o váze
Krom své ,,nadváhy" jsem už zažila hodně dalších úsměvných chvil. Toto jsou některé z nich.

Se školou jsme byli v muzeu hygieny v Drážďanech. V jedné místnosti byly 2 postavy žen - jedna hodně štíhlá až hubená, druhá plná a ženská. Chlapci měli říct, která se jim líbí více. My dívky jsme hned věděli, že nějací 17 letí kluci zvolí tu hubenou. Jenže jí vybrala jen půlka z nich a druhá půlka vybrala tu plnější, jako vážně! Žádné masírování médii, kluci si pořád vybírají podle svých instinktů. Jak hubenější, tak plnější ženy se budou někomu líbit. Vždyť i vás se možná nelíbí ten mohutný a mužný ideál krásy. V seriálu nebo filmu po něm rády zaslintnáme, ale ve skutečnosti toužíme po něčem jiném. Věřím, že mnoho z vás to tak má.

Jednou jsem zaslechla rozhovor tří kamarádů, jak se jim hrozně moc líbí široká stehna a pořád to opakovali, jak prostě široká stehna. Opravdu se to některým klukům líbí.

Spolužačka nebyla štíhlá jako my, byla pro mě krev a mlíko. Nosila ale dokonalé oblečení a byla trochu rockerka. Měla černé skinny kalhoty, které jí dělaly perfektní nohy, a světlé bledě modré košile, které jí zvýrazňovaly pas. Měla plnou ženskou postavu a pro mě to byla fakt kočka. Tak si jí pamatuji. Nechyběl jí dokonalý humor a sebeironie. Myslela jsem si, že váží něco přes 80 kilo. Jednou jsem se s ní bavila a ona se zmínila, že fakt váží přes ten metrák. Úplně jsem zírala. Pro mě byla ztělesněním super-těla trochu plnější ženy. Takže pořád řešíte 5 kilo? Já už ne.

Jak jsem to měla já?
Na závěr si můžete přečíst, jak jsem to měla s názorem na svojí postavu já.
Jako malá jsem byla hubená, dlouhé nohy a  žádné břicho. Ve 13 jsem začala nabírat, protože jsem se měnila na ženu. Z dítetě - modelky - se ale neměla stát modelka, holt jsem měla v genech něco jiného.
V pubertě jsem byla přesvědčovaná o tom, že nejsem štíhlá a musím hubnout. Opravdu jsem si to myslela. Měla jsem výčitky, když jsem snědla třeba zmrzlinu a hlídala si, kolik toho kdy sním. Naštěstí jsem nikdy nebyla schopná držet nějakou dietu. Jeden čas (asi v 15 letech) jsem přes týden jedla jen snídani (jogurt), oběd v jídelně a večeři chleba a 1 sladkost, ale tu raději ne. O víkendu a i v pátek jsem tak strašně moc jídla! Pořád a pořád! Proč asi. Moje tělo se vyvíjelo a potřebovalo jídlo. Dlouho mi trvalo zbavit se výčitek, že jsem si třeba přidala oběd nebo že jsem snědla půlku čokolády. Za večer jsem udělala 100 sedů lehů v kuse (jako fakt) a do školy i ze školy chodila 2 km pěšky každý den. Jaký byl výsledek? Nic. Nic, prostě nic. A proč? Protože jsem prostě nebyla tlustá a měla jsem standardní váhu, která se neměla nikam měnit.
Naštěstí jsem měla pubertální vzdor. Každá náctiletá přece přibere a já se nechci cítit tlustá. Snažila jsem se najít způsoby, jak toho docílit. Trvalo to dlouho dobu a ještě na konci střední jsem měla pořád brouka v hlavě, že jsem oplácaná.
Jedna z prvních věcí, co mi pomohlo, bylo nadšení z toho, že se v pubertě měním na ženu. Větší a větší prsa, širší a širší boky a najednou se objevil pas. To se mi líbilo. Našla jsem si na sobě věc, na kterou jsem byla opravdu hrdá - svalnaté nohy:). Postupně jsem se snažila dokazovat si, že moje postava je jen trochu oplácaná a není to nic hrozného. Proto jsem došla ke spoustě závěrů, které jsem vám ve článku napsala.
Při nástupu na vysokou školu jsem si uvědomila, že tlustá fakt nejsem. Ani oplácaná. Nejsem hubená holka, nejsem drobná, Jsem prostě ženská. Zjistila jsem, že moje břicho je mnohem víc ploché, než jsem kdy myslela. A když jsem viděla své fotky z puberty, zírala jsem, co je to za hubenou holku! Všechno to byl velký fake.

Žádný pas, žádná prsa, přesto je Ofélie od Johna W. Waterhouse krásná
Povzbuzujte své okolí
Občas nějaký brouk v hlavě zase naskočí jako asi všem. Pořád se mi na sobě něco nelíbí, pořád potřebuju ujištění, že jsem ok. Ono to nikdy úplně nezmizí. Proto povzbuzujte své okolí, své kamarádky, ale i třeba známé - ty máš pro mě dokonalou postavu, tvoje nohy bych chtěla mít, jsi fakt pěkná holka, tebe chce určitě každej chlap, jak to děláš, že jsi tak štíhlá (to přece můžete říct i starší ženě, jak jí to potěší!). Je dost možné, že si mnoho žen uvědomí, jak je tato slova těší, že se vám to jednou vrátí.

Jaké jsou vaše postřehy ohledně hubnutí a ideálu krásy? Máte i vy nějaké rady, jak se cítit hezčí? Pokud vás napadá zajímavá historka, sem s ní! Čtu všechny komentáře a nejraději mám ty dlouhé:-).

Pokud se vám článek líbil a inspiroval vás, uložte si ho na ,,horší časy". Můžete ho třeba přeposlat nějaké kamarádce, která řeší podobný problém, či sdílet na sociální síti. Budu ráda, když se takové rady dostanou mezi hodně žen, abychom se mohly cítit krásné úplně všechny.

11 komentářů:

  1. Ahoj Turnýro. Děkuju ti za úžasný článek! Fakt jsem měla velkou radost, že se tu objevil, protože sem chodím často a každý nový článek vyhlížím :-D Opravdu moc oceňuju tvou upřímnost a líbí se mi tvá přímost s jakou hodnotíš všechny ty věci, které bychom si "měly myslet". Líbí se mi, jak to protivyargumentuješ :-) Já už nejsem úplně nejmladší. Je mi pár let přes třicet. Celý život "bojuju" s tím, jak vypadám. Ano, mám komplex. Stále ho nemám vyřešený a pořád přemýšlím, jak se toho zbavit. Nejde totiž o váhu nebo postavu. Paradoxně o to jsem se nikdy moc nestarala a mám postavu celkem v pohodě. Nejsem vyzáblá (i když jak jsi správně psala, ostatní si myslí, že jsem vyzáblá :-D). Posledních 5 let mám v oblibě 50. léta, takže se oblékám dost podle toho. Pouzdrové sukně, zastrčená halenka, obtažená sáčka, nositelné podpadky, červené rty :) Často teď slyším, že stárnu do krásy. Asi jsem totiž něco pochopila. Působí na nás archetypy, jsme, ať chceme nebo ne, ovlivňováni podvědomím :-D Tááákže, i když nejsem (fakt nejsem od přírody)ani trošičku krásná a nemám v tváři hezké rysy (naopak mám estetické cítění na takové úrovni, že vnímám jakoukoli odchylku od symeterie), tak "dokážu" ten archetyp oblečením a stylizací stvořit :-D Nebo se mu alespoň přiblížit. To mi dodá sebevědomí a asi to začnu i já více vyzařovat a tím přitahovat lidi. Jasně, že mě stále trápí ten můj "komplex" z toho, jak vypadám v obličeji, ale diky oblečení a té stylizaci se i já proměním. Někdy nad tím dost přemýšlím, že je to zvláštní. Že možná hodně komplexů by odpadlo, kdyby bylo v módě zase víc nosit sukně a kolové šaty a kalhoty zvýrazňující pas a boky. Kdyby bylo módní mít upravené zvlněné vlasy a nalíčené červené rty. Kdyby bylo v módě oblékat se víc jako žena, co má křivky a ne se oblékat jako párátko do šedých obdélníkových triček s absencí jakýchkoli projmutí nebo záševků.
    Normálně komentáře nepíšu. Neumím to. Nezvládám seřadit si myšlenky tak, aby to dávalo pro druhé, alespoň trochu smysl, ale tentokrát jsem se bičla (:-D) a řekla si, že tě musím podpořit, odkejvat, že je to přesně tak a hlavně.. Hlavně ti ještě jednou moc děkuju za tak krásné články a doufám, že budeš psát dál :-) Měj se krásně!

    P.

    OdpovědětVymazat
  2. Článek je skvělý. Nevím, jak více rozvést to, že s tebou souhlasím a sama bych to takto nenapsala. K celulitidě tedy musím říct, že ji může mít i 11 letá štíhlá dívenka, která jí odmalička zdravě a má dostatek pohybu. Nevím, jak je to možné, ale je to tak. Takže si tak nějak myslím, že je to normální. No a i urostlí muži mají strie, ale u nich je to jaksi jedno nebo si toho nikdo nevšímá.
    Důležitý je postoj. Ten opravdu ihned ubere pět kilo. I když ta váha není až tak důležitá. Mám nej kámošku a ta má větší velikost, ale umí se nosit a chodí skvěle elegantně oblečená. Když jdeme spolu tak se po ní koukají převážně muži a po mně zase ženy...zajímavé. Tedy po mně taky někteří koukaj, aby to nevyznělo divně.

    Vůbec nejdůležitější je, když jsou lidé sami se sebou smíření, spokojení, to je pak vidět i navenek. Nebojí se pak ani pochválit druhé, nezávidí a ví, že nikdo to nemá jednoduché. Každý má nějaký ten "trablík."

    Díky za článek a měj se skvěle!

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Přidávám radu mojí babičky, co dává mně a mým kamarádkám: Holky, neříkejte si, že vypadáte špatně, že jste ošklivé a tlusté. Jednou se totiž podíváte na fotky z téhle doby a budete toho litovat, protože jste byly krásný a mladý a prošvihly jste tu dobu, kdy jste si to měly užívat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ještě si beru příklad z chlapů. Můj manžel je fešák a je se sebou spokojenej. Já jsem taky fešanda, ale nespokojená. Klíč je, že on se neporovnává s modelkama Victoria´s Secret...

      Vymazat
  5. Tvůj blog fakt miluju <3 Hrozně se těším až si jednou sednu a celý si ho přečtu!!!
    www.sixtydiary.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju:-) Pozor na články z roku 2012 a začátek 13, někdy to neni úplně dobrý....:D

      Vymazat
  6. Krásný, pozitivní a upřímný článek :) kéž by si na to přišla každá (včetně mě) :)

    OdpovědětVymazat
  7. Velice zajímavý článek. BMI je opravdu nesmysl. Vždyť "svalovci" váží hodně a pokud jsou menší postavy, tak mají nadváhu!!?? Celulitidu také neřeším..Moc hezky napsané!

    OdpovědětVymazat
  8. New Diet Taps into Pioneering Concept to Help Dieters Lose 23 Pounds within Just 21 Days!

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...